Víno a dýně se budou snoubit v Moravské Nové Vsi

Akce Víno a dýně se už stává podzimní tradicí vinařského spolku Vinaříček v Moravské Nové Vsi. Stejně jako loni zde budete moci ve vinařských uličkách Výmol a Zátiší ochutnat nejen skvělé víno, ale i typické a lahodné dýňové speciality. Ke všemu vám zahraje Cimbálová muzika Husaři. Tak se uvidíme v sobotu 27. října 2018!

Víno a dýně 2018

Začátek akce bude v 11:00 hodin, k dobré náladě vám zahraje od 13 hodin Cimbálová muzika Husaři.
Dýňová jídla i nějaké ty sladkosti – vše bude pro Vás připraveno. Ten, kdo dýně vyloženě nevyhledává, najde ve vinařských uličkách i něco více „mastného“. ;-)
Otevřeno bude jako vždy šest sklepů.
Pro děti bude i malé tvoření.

Akce se koná za každého počasí a vstup (sklenička, platidlo Vinaříček a průvodce) činí 350 Kč. Těšíme se na vás!

Vzhůru na burčákový pochod do Moravské!

Tradiční a oblíbený Václavský burčákový pochod v Moravské Nové Vsi!

Burčákový pochod 2018

Akce se bude konat v sobotu 29.9.. Burčák bude, doufáme, že nám bude přát také počasí!!! Klidně přijeďte na jednodenní výlet o prodlouženém víkendu.

Start u vlakového nádraží od 10:30, pochodovat se bude do 13:30 hodin.

Trasa bude vyznačena, délka trasy 7 km. Trasa je pro pěší, klidně i s kočárkem a dětmi.
Od 15:00 bude hrát cimbálová muzika Husaři na místní Sokolovně. V 17:00 se budou rozdávat ceny pro šťastlivce.
Občerstvení bude zajištěno – polévky, guláš, grilované cigárko, buchty a také jídlo pro vegetariány.
V cíli na Vás budou čekat vinaři a vinařky z Vinaříčka, a to v plném počtu 6 našich členů vinařů.

Ubytování najdete přímo v Moravské Nové Vsi.

Vstupné 350,- (sklenička, ochutnávka vína a burčáků, „vinaříčci“ a mapka pochodu a sklepů).
Akce se koná za každého počasí.
Burčáku zdar!

 

Více informací ZDE.

Cimbálky – nástrojové obsazení a historie

V našich článcích si postupně odhalujeme jednotlivé nástroje, které jsou součástí každé cimbálové muziky. Píšeme o jejich historii i zajímavostech. Ale co samotná cimbálka? Jaké nástroje k ní vlastně neodmyslitelně patří a pro jaké kraje je charakteristická?

1

Cimbálová muzika (lidově cimbálka, zkráceně CM) je seskupení muzikantů hrajících na „lidové“ hudební nástroje. V repertoáru cimbálové muziky se vyskytují převážně lidové písně, ale často se objevují i úpravy vážné hudby, případně populárních skladeb. V Česku se cimbálové muziky vyskytují z větší části na Moravě, hlavně podél hranic se Slovenskem.

Nástrojové obsazení CM

Mezi nejčastěji používané hudební nástroje v cimbálové muzice patří především housle, viola, klarinet, kontrabas a samozřejmě cimbál. Někdy se můžeme setkat i s jinými nástroji navíc, či naopak s neúplným nástrojovým obsazením, kdy některé nástroje úplně chybí.

Personální obsazení CM

Obvykle se zde vyskytují následující muzikantské posty:

  1. Melodické posty
    • primáš (prim) – vedoucí muziky, hraje první housle, melodii písně „zdobí“ vyhrávkami, tzv. ciframi
    • obligát – hraje melodii jako první housle, ale nehraje cifry. V některých CM tento post chybí
    • tercáš (terc) – hraje druhé housle, má na starosti tzv. druhý hlas, který v lidové hudbě bývá snížený často právě o tercii
    • klarinet – hraje přímo melodii sólově nebo zdobí melodii ciframi
  2. Doprovodné posty
    • cimbál – harmonizuje melodii, doprovází melodii hraním dvojzvuků či vícezvuků (akordy), které hraje buď současně (dvojzvuk) nebo rozloženě (arpeggio), může být nasazen i jako sólový nástroj
    • basák (basa) – hraje většinou základní tóny akordů pro harmonii, v rychlejších tempech hraje na první (těžkou) dobu a odpovídá za rytmus
    • kontráš (kontr) – harmonizuje melodii, hraje většinou dvojzvuky (někdy i trojzvuky), v rychlejších tempech hraje na druhou (lehkou) dobu a tím „kontruje“ base.

DSCF0952

Historie cimbálek

Oficiální vznik cimbálek lze odvodit od hromadného rozšíření cimbálu. Podle něj také kapela získala své označení.

Nejstarší záznamy o výskytu paličkové citery v podobě dnes známého cimbálu v Evropě pocházejí z 15. století z Německa, Itálie, Polska, Maďarska, Česka, Francie a Anglie. V 17. století se cimbál objevil i ve Skandinávii a ve Španělsku.

Poté, co se v 19. století rozšířilo použití klavíru, stal se cimbál především nástrojem lidové hudby. Objevuje se v hudebních souborech společně s houslemi a kontrabasem. Ve východní Evropě se používá cimbál společně s dechovými nástroji (především s klarinetem) a bubnem.

 

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Cimb%C3%A1lov%C3%A1_muzika

https://cs.wikipedia.org/wiki/Cimb%C3%A1l

Klarinet – historie a současnost

Ač rozměrově možná nejméně nápadný nástroj v cimbálové muzice, je právě klarinet tím segmentem, co činí hudbu cimbálek tak nezaměnitelnou.

Klarinet2

Co je vlastně klarinet?

Klarinet je jednoplátkový dřevěný dechový hudební nástroj. Název pochází z italského clarinetto – malá trubka, neboť jeho zvuk ve vyšších polohách připomíná zvuk trubky (clarina). Z klarinetu se vyvinuly další nástroje, například saxofon. Klarinet má široké využití v sólové i komorní hudbě.

Historie

Jednoplátkové nástroje se používaly již v antice, samotný klarinet se však vyvinul z barokního nástroje chalumeau. Jednalo se o jednoplátkový nástroj, který měl k dispozici 7 otvorů ke krytí prsty, jeho hubička byla neoddělitelnou součástí těla nástroje a jazýčková dráha byla obrácena směrem nahoru, tzn. že plátek se při hře dotýkal horního rtu hráče. Klarinet v dnešním slova smyslu vznikl až okolo roku 1720. V symfonickém orchestru se uplatnil až v klasicismu – od 2.poloviny 18.století. Kolem roku 1960 dosáhl tento typ nástroje své plnoklapkové podoby. Tyto klarinety se staly celosvětovým standardem a používají se dodnes.

Stavba klarinetu a jeho materiál

Klarinety se nejčastěji vyrábějí z grenadillového, ebenového nebo zimostrázového dřeva, řidčeji i z umělých materiálů. Nástroj se z důvodů snadnější přepravy dá rozložit do pěti dílů:

huKlarinet-nákresbička - je na ní pomocí strojku připevněn plátek, který se rozechvívá proudem vzduchu z úst a takto se rozezvučí i celý nástroj.
soudek – jemným povytažením lze dosáhnout snížení tónu klarinetu (zejména ve střední poloze)
horní díl 
spodní díl

ozvučník (korpus) 

plátky – jsou nedílnou součástí klarinetu, při jejich výběru se musí dbát na dispozice muzikanta – to hraje roli při výběru tvrdosti plátku

 

Typická barva zvuku je způsobena zdůrazněním lichých alikvotních tónů. V orchestru se používají dva klarinety, od romantismu někdy v kombinaci s Es-klarinetem. Jinak se s nimi setkáme v sólové i souborové hře všech žánrů (snad s výjimkou popu). Nejčastěji kromě orchestru se s klarinetem setkáte v cimbálových muzikách.

Typy klarinetů

  • B klarinet je nejrozšířenější a používá se ve všech stylech, od klasické hudby po jazz. Zní vždy o tón níže než v notovém zápise, například nota C v notovém zápise zní jako nota B (od toho je také odvozen název tohoto typu klarinetu).
  • A klarinet má oproti B klarinetu o něco málo jemnější zvuk, rozdíl je však těžko postřehnutelný. Využívá se hlavně ve skladbách, kde je v předznamenání více křížků a hra na B klarinet by byla technicky obtížnější (například zápis skladby znějící v A dur pro A klarinet nemá žádný křížek, pro B klarinet křížků pět). A klarinet zní o malou tercii níže než v notovém zápise, například nota C v notovém zápise zní jako tón A.
  • Es klarinet se používá ve větších orchestrech a dechovkách a může dosáhnout vyšších tónů než tradiční B klarinet. Zní o malou tercii výše než v notovém zápise.
  • Basklarinet in B se používá v symfonických orchestrech, klarinetových souborech a také v jazzu. Zní o oktávu níže než B klarinet.

Klarinet1

Slavní klarinetisté

Mezi nejlepší současné světové klarinetisty patří Michel Arrignon, Martin Fröst, Sharon Kam, Sabine Meyer, Paul Meyer, Milan Řeřicha, Paolo Beltramini, Nicolas Baldeyrou, Julian Bliss, Eddie Daniels a další. Klarinetovými legendami v jazzové hudbě se stali Američané Benny Goodman a Artie Shaw.

Mezi nejznámější české klarinetisty patřili a patří např. Vladimír Říha, Karel Dlouhý, Milan Kostohryz, Artur Holas, Jiří Kratochvíl, Petr Čáp, Bohuslav Zahradník, Karel Dohnal, Milan Řeřicha, Kamil Doležal, Ludmila Peterková-Darjaninová, Vlastimil Mareš, Milan Polák, Tomáš Kopáček, František Bláha, Jiří Kotal a další.

 

Zdroje:

https://hudebninastroje1.webnode.cz/dechove-nastroje/dechove-nastroje-drevene/jednoplatkove/klarinet/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Klarinet

http://blog.clarina.cz/historie-klarinetu-v-kostce-cast-1/

Stručná historie cimbálu

Cimbálová muzika nese označení podle jednoho, řekněme až dominantního, nástroje v kapele. Cimbál všichni známe a víme, jak libozvučně zní. Znáte však jeho historii?

1

Cimbál patří k jedněm z nejstarších hudebních nástrojů. S jeho vyobrazením se setkáváme na starých íránských a asyrských reliéfech. V té době šlo o malý a lehký nástroj lichoběžníkového tvaru, který se rozezníval dřevěnými tyčinkami nebo nehty. Prostřednictvím arabských obchodníků se pravděpodobně tento instrument dostal do Evropy. Nejstarší známé ikonografické zobrazení z roku 1184 je dochováno v katedrále v Santiagu de Compostela.

Nejstarší záznamy o výskytu paličkové citery v podobě dnes známého cimbálu v Evropě pocházejí z 15. století z Německa, Itálie, Polska, Maďarska, Česka, Francie a Anglie. V 17. století se cimbál objevil i ve Skandinávii a ve Španělsku.

Poté, co se v 19. století rozšířilo použití klavíru, stal se cimbál především nástrojem lidové hudby. Objevuje se v hudebních souborech společně s houslemi a kontrabasem. Ve východní Evropě se používá cimbál společně s dechovými nástroji (především s klarinetem) a bubnem.

Cimbál se stal nedílnou součástí lidové hudby v Rumunsku a Maďarsku.

Novodobá historie cimbálu

Cimbál byl zdokonalen do koncertní podoby v Maďarsku, a to již v osmdesátých letech 19. století. Jeho tvůrcem byl Václav József Schunda (původem z Dubče u Říčan). V roce 1874 vytvořil pevný pedalizační systém. Tímto revolučním činem započala éra využívání cimbálu jakožto koncertního hudebního nástroje.

cimbalom-2759040_960_720Pokračovatelem a posléze také konkurentem firmy Schunda se od roku 1900 stala firma Bohák. Její zakladatel Lajos Bohák se narodil 6. srpna 1870 v obci Kvetná na Slovensku. Už před první světovou válkou se stal velkým konkurentem V.J.Schundy. Ten uznal jeho nový pedalizační systém a začal ho též používat u svých nástrojů. Po smrti L. Boháka přebral firmu jeho syn Lajos Bohák ml.

Profesionální výroba velkých cimbálů v Československu byla zavedena firmou Josef Lídl v Brně roku 1947. Roku 1950 začala výroba velkých nástrojů, konstrukčně inspirovaných osvědčenými instrumenty značek Schunda a Bohák. Na jejich tvorbě se podílel především František Wallinger, Karel Stehlík a poté Jaroslav Rybníček spolu s vedoucím díla M. Kotoulem. Ti postavili okolo 100 nástrojů s firemní značkou PRIMAS. V roce 1960 byla výroba cimbálů zastavena „v rámci plánovaného řízení hospodářství jako bezperspektivní“. Nutno podotknout, že tyto nástroje však nedosahovaly koncertní kvality maďarských nástrojů, a to především díky konstrukčním změnám ozvučné skříně provedenou nástrojaři firmy Lídl. V rozmezí let 1956-1992 se velké cimbály dovážely do Československa většinou z Maďarska. K obnově výroby došlo až na počátku devadesátých let 20. století.

Zdroj:

http://www.holak.cz/historie-cimbalu.html

Uvidíme se na Posezení u cimbálu ve Valticích

Stejně jako minulý rok, i letos byla CM Husaři oslovena s nabídkou hraní ve sklepě Vinařské stodoly ve Valticích. Většina sobotních večerů zde tedy bude patřit naší cimbálce, a to od 20:00 do 00:00. Přesné termíny najdete v sekci Vystoupení na našem webu.

CHATEAU_VALTICE_Moravsky_vinny_sklep

Vinařská Stodola je architektonická stavba ve stylu tradičního selského stavení. V jejích nadzemních prostorách se nachází rozsáhlá vinotéka CHÂTEAU VALTICE a v jedinečném prohlídkovém okruhu sklepních prostor Křížového sklepa z roku 1640 a chrámu vína pak Vinařská stodola propojuje historii se současností.
Vinotéka nabízí široký výběr ze sortimentu lahvových vín CHÂTEAU VALTICE.  Můžete zde ochutnat vína z užšího výběru, či vychutnat si skvělou kávu nebo čaj. Více informací najdete ZDE.
Těšíme se na setkání při našem hraní a dobrém valtickém víně!
POSEZENI_U_CIMBALU_2018

Podluží v písni a tanci

Jeden z nejstarších folklorních festivalů se koná první červnový víkend v Tvrdonicích, v nejjižnějším cípu Moravy.

Podluží v písni a tanci

Historie festivalu

V roce 1946, při příležitosti pokládání základního kamene Slovácké chalupy, proběhlo v prostorách dnešního přírodního amfiteátru první Národopisné odpoledne za účasti domácích členů Slováckého Podlužáckého krůžku a skupin z okolí. Od té doby se datuje počátek nádherné tradice pořádání národopisných slavností „Podluží v písni a tanci“.

Za léta konání se měnil obsah, úroveň i doba konání festivalu, až se ustálil na pevném základním scénáři, kdy se v pátek představují dechové hudby, sobotní odpoledne patří dětským souborům. Večer probíhají soutěže ve zpěvu, tanci a o STÁRKA PODLUŽÍ, vystupují regionální cimbálové muziky, sbory a národopisné soubory, ale také hosté festivalu. Neděle je zahájena ráno mší svatou v kostele sv. Mikuláše za účastníky slavností, pokračuje sjížděním přespolních chas na vozech tažených koňmi na náměstí Míru, odpoledne se všichni účinkující zúčastňují slavnostního průvodu a festival vrcholí pořadem dětských i dospělých souborů z Podluží i ostatních regionů celé České republiky, často i ze zahraničí.

Každý programový den je ukončen lidovými veselicemi se zúčastněnými dechovými i cimbálovými muzikami, je zajištěno občerstvení a ochutnávka místních vín, ukázky řemesel a další doprovodné programy.

Vstupné

Vstupenka platná pro všechny 3 dny slavností:  200 Kč

Jednodenní vstupenky:

Pátek
Základní vstupenka:  120 Kč
Zlevněná vstupenka:  80 Kč

Sobota
Základní vstupenka: 120 Kč
Zlevněná vstupenka: 80 Kč
Vstupenka je celodenní – platí pro odpolední i večerní programy.

Neděle
Základní vstupenka: 60 Kč

Předprodej bude zahájen od května 2018 na Obecním úřadě a v Místní knihovně ve Tvrdonicích. Vstupenky bude samozřejmě možné zakupovat i přímo na místě ve dnech konání slavností.

29136641_1002601106557971_4130323331003285790_n

CM Husaři zahrají v neděli 3. června 2018.

Více informací najdete na webových stránkách a Facebooku a také na FB události.

Podrobný program potom najdete ZDE.

Zdroj:

http://slavnosti-tvrdonice.cz/

V květnu bude CM Husaři hrát k ochutnávání růžového vína

V květnu se opět vrátíme do naší oblíbené Moravské Nové Vsi, tentokrát na akci nazvanou „Moravská v růžovém“. Do místních sklepů můžete přijít nejen růžové víno ochutnat 5. května.

30707663_1782870625098528_3347950848595460096_n

Ochutnávka nejen růžových vín proběhne ve sklepní uličce za doprovodu Cimbálové muziky Husaři. Akce to bude spíše komorní akce – bude otevřeno 6 sklípků. Přesto vám pořadatelé slibují spoustu skvělé zábavy a hlavně výborného vína.

Přijeďte s přáteli ochutnat svěží vína a vezměte s sebou růžový doplněk – nejlepší získá dárek! Akce bude probíhat v čase 11:00-19:00 hod, a to ve sklepních uličkách Výmol a Zátiší.

Budeme hrát celé odpoledne! Těšíme se!

Více informací: www.vinaricek.cz

První letošní veřejné vystoupení CM Husaři bude v Moravské Nové Vsi

I když to venku tak nevypadá, jaro se blíží a s ním spojené Velikonoce také.
V sobotu 31.3. vám zahrajeme od 13:00 mezi vinnými sklepy Výmol a Zátiší v Moravské Nové Vsi. Přijďte se za námi podívat na první letošní vystoupení pro veřejnost.
Za pozvání děkujeme Vinaříček o.s. Moravská Nová Ves.

Více informací najdete na FB události.

Velikonoce a víno