V našich článcích si postupně odhalujeme jednotlivé nástroje, které jsou součástí každé cimbálové muziky. Píšeme o jejich historii i zajímavostech. Ale co samotná cimbálka? Jaké nástroje k ní vlastně neodmyslitelně patří a pro jaké kraje je charakteristická?

Cimbálová muzika (lidově cimbálka, zkráceně CM) je seskupení muzikantů hrajících na „lidové“ hudební nástroje. V repertoáru cimbálové muziky se vyskytují převážně lidové písně, ale často se objevují i úpravy vážné hudby, případně populárních skladeb. V Česku se cimbálové muziky vyskytují z větší části na Moravě, hlavně podél hranic se Slovenskem.

Nástrojové obsazení CM

Mezi nejčastěji používané hudební nástroje v cimbálové muzice patří především housle, viola, klarinet, kontrabas a samozřejmě cimbál. Někdy se můžeme setkat i s jinými nástroji navíc, či naopak s neúplným nástrojovým obsazením, kdy některé nástroje úplně chybí.

Personální obsazení CM

Obvykle se zde vyskytují následující muzikantské posty:

1. Melodické posty
   • primáš (prim) – vedoucí muziky, hraje první housle, melodii písně „zdobí“ vyhrávkami, tzv. ciframi
   • obligát – hraje melodii jako první housle, ale nehraje cifry. V některých CM tento post chybí
   • tercáš (terc) – hraje druhé housle, má na starosti tzv. druhý hlas, který v lidové hudbě bývá snížený často právě o tercii
   • klarinet – hraje přímo melodii sólově nebo zdobí melodii ciframi
2. Doprovodné posty
   • cimbál – harmonizuje melodii, doprovází melodii hraním dvojzvuků či vícezvuků (akordy), které hraje buď současně (dvojzvuk) nebo rozloženě (arpeggio), může být nasazen i jako sólový nástroj
   • basák (basa) – hraje většinou základní tóny akordů pro harmonii, v rychlejších tempech hraje na první (těžkou) dobu a odpovídá za rytmus
   • kontráš (kontr) – harmonizuje melodii, hraje většinou dvojzvuky (někdy i trojzvuky), v rychlejších tempech hraje na druhou (lehkou) dobu a tím „kontruje“ base.

Historie cimbálek

Oficiální vznik cimbálek lze odvodit od hromadného rozšíření cimbálu. Podle něj také kapela získala své označení.

Nejstarší záznamy o výskytu paličkové citery v podobě dnes známého cimbálu v Evropě pocházejí z 15. století z Německa, Itálie, Polska, Maďarska, Česka, Francie a Anglie. V 17. století se cimbál objevil i ve Skandinávii a ve Španělsku.

Poté, co se v 19. století rozšířilo použití klavíru, stal se cimbál především nástrojem lidové hudby. Objevuje se v hudebních souborech společně s houslemi a kontrabasem. Ve východní Evropě se používá cimbál společně s dechovými nástroji (především s klarinetem) a bubnem.

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Cimb%C3%A1lov%C3%A1_muzika

https://cs.wikipedia.org/wiki/Cimb%C3%A1l

Ač rozměrově možná nejméně nápadný nástroj v cimbálové muzice, je právě klarinet tím segmentem, co činí hudbu cimbálek tak nezaměnitelnou.

Co je vlastně klarinet?

Klarinet je jednoplátkový dřevěný dechový hudební nástroj. Název pochází z italského clarinetto – malá trubka, neboť jeho zvuk ve vyšších polohách připomíná zvuk trubky (clarina). Z klarinetu se vyvinuly další nástroje, například saxofon. Klarinet má široké využití v sólové i komorní hudbě.

Historie

Jednoplátkové nástroje se používaly již v antice, samotný klarinet se však vyvinul z barokního nástroje chalumeau. Jednalo se o jednoplátkový nástroj, který měl k dispozici 7 otvorů ke krytí prsty, jeho hubička byla neoddělitelnou součástí těla nástroje a jazýčková dráha byla obrácena směrem nahoru, tzn. že plátek se při hře dotýkal horního rtu hráče. Klarinet v dnešním slova smyslu vznikl až okolo roku 1720. V symfonickém orchestru se uplatnil až v klasicismu – od 2.poloviny 18.století. Kolem roku 1960 dosáhl tento typ nástroje své plnoklapkové podoby. Tyto klarinety se staly celosvětovým standardem a používají se dodnes.

Stavba klarinetu a jeho materiál

Klarinety se nejčastěji vyrábějí z grenadillového, ebenového nebo zimostrázového dřeva, řidčeji i z umělých materiálů. Nástroj se z důvodů snadnější přepravy dá rozložit do pěti dílů:

hubička - je na ní pomocí strojku připevněn plátek, který se rozechvívá proudem vzduchu z úst a takto se rozezvučí i celý nástroj.
soudek – jemným povytažením lze dosáhnout snížení tónu klarinetu (zejména ve střední poloze)
horní díl 
spodní díl

ozvučník (korpus) 

plátky – jsou nedílnou součástí klarinetu, při jejich výběru se musí dbát na dispozice muzikanta – to hraje roli při výběru tvrdosti plátku

Typická barva zvuku je způsobena zdůrazněním lichých alikvotních tónů. V orchestru se používají dva klarinety, od romantismu někdy v kombinaci s Es-klarinetem. Jinak se s nimi setkáme v sólové i souborové hře všech žánrů (snad s výjimkou popu). Nejčastěji kromě orchestru se s klarinetem setkáte v cimbálových muzikách.

Typy klarinetů

• B klarinet je nejrozšířenější a používá se ve všech stylech, od klasické hudby po jazz. Zní vždy o tón níže než v notovém zápise, například nota C v notovém zápise zní jako nota B (od toho je také odvozen název tohoto typu klarinetu).
• A klarinet má oproti B klarinetu o něco málo jemnější zvuk, rozdíl je však těžko postřehnutelný. Využívá se hlavně ve skladbách, kde je v předznamenání více křížků a hra na B klarinet by byla technicky obtížnější (například zápis skladby znějící v A dur pro A klarinet nemá žádný křížek, pro B klarinet křížků pět). A klarinet zní o malou tercii níže než v notovém zápise, například nota C v notovém zápise zní jako tón A.
• Es klarinet se používá ve větších orchestrech a dechovkách a může dosáhnout vyšších tónů než tradiční B klarinet. Zní o malou tercii výše než v notovém zápise.
• Basklarinet in B se používá v symfonických orchestrech, klarinetových souborech a také v jazzu. Zní o oktávu níže než B klarinet.

Slavní klarinetisté

Mezi nejlepší současné světové klarinetisty patří Michel Arrignon, Martin Fröst, Sharon Kam, Sabine Meyer, Paul Meyer, Milan Řeřicha, Paolo Beltramini, Nicolas Baldeyrou, Julian Bliss, Eddie Daniels a další. Klarinetovými legendami v jazzové hudbě se stali Američané Benny Goodman a Artie Shaw.

Mezi nejznámější české klarinetisty patřili a patří např. Vladimír Říha, Karel Dlouhý, Milan Kostohryz, Artur Holas, Jiří Kratochvíl, Petr Čáp, Bohuslav Zahradník, Karel Dohnal, Milan Řeřicha, Kamil Doležal, Ludmila Peterková-Darjaninová, Vlastimil Mareš, Milan Polák, Tomáš Kopáček, František Bláha, Jiří Kotal a další.

Zdroje:

https://hudebninastroje1.webnode.cz/dechove-nastroje/dechove-nastroje-drevene/jednoplatkove/klarinet/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Klarinet

http://blog.clarina.cz/historie-klarinetu-v-kostce-cast-1/