Cimbálky – nástrojové obsazení a historie

V našich článcích si postupně odhalujeme jednotlivé nástroje, které jsou součástí každé cimbálové muziky. Píšeme o jejich historii i zajímavostech. Ale co samotná cimbálka? Jaké nástroje k ní vlastně neodmyslitelně patří a pro jaké kraje je charakteristická?

1

Cimbálová muzika (lidově cimbálka, zkráceně CM) je seskupení muzikantů hrajících na „lidové“ hudební nástroje. V repertoáru cimbálové muziky se vyskytují převážně lidové písně, ale často se objevují i úpravy vážné hudby, případně populárních skladeb. V Česku se cimbálové muziky vyskytují z větší části na Moravě, hlavně podél hranic se Slovenskem.

Nástrojové obsazení CM

Mezi nejčastěji používané hudební nástroje v cimbálové muzice patří především housle, viola, klarinet, kontrabas a samozřejmě cimbál. Někdy se můžeme setkat i s jinými nástroji navíc, či naopak s neúplným nástrojovým obsazením, kdy některé nástroje úplně chybí.

Personální obsazení CM

Obvykle se zde vyskytují následující muzikantské posty:

  1. Melodické posty
    • primáš (prim) – vedoucí muziky, hraje první housle, melodii písně „zdobí“ vyhrávkami, tzv. ciframi
    • obligát – hraje melodii jako první housle, ale nehraje cifry. V některých CM tento post chybí
    • tercáš (terc) – hraje druhé housle, má na starosti tzv. druhý hlas, který v lidové hudbě bývá snížený často právě o tercii
    • klarinet – hraje přímo melodii sólově nebo zdobí melodii ciframi
  2. Doprovodné posty
    • cimbál – harmonizuje melodii, doprovází melodii hraním dvojzvuků či vícezvuků (akordy), které hraje buď současně (dvojzvuk) nebo rozloženě (arpeggio), může být nasazen i jako sólový nástroj
    • basák (basa) – hraje většinou základní tóny akordů pro harmonii, v rychlejších tempech hraje na první (těžkou) dobu a odpovídá za rytmus
    • kontráš (kontr) – harmonizuje melodii, hraje většinou dvojzvuky (někdy i trojzvuky), v rychlejších tempech hraje na druhou (lehkou) dobu a tím „kontruje“ base.

DSCF0952

Historie cimbálek

Oficiální vznik cimbálek lze odvodit od hromadného rozšíření cimbálu. Podle něj také kapela získala své označení.

Nejstarší záznamy o výskytu paličkové citery v podobě dnes známého cimbálu v Evropě pocházejí z 15. století z Německa, Itálie, Polska, Maďarska, Česka, Francie a Anglie. V 17. století se cimbál objevil i ve Skandinávii a ve Španělsku.

Poté, co se v 19. století rozšířilo použití klavíru, stal se cimbál především nástrojem lidové hudby. Objevuje se v hudebních souborech společně s houslemi a kontrabasem. Ve východní Evropě se používá cimbál společně s dechovými nástroji (především s klarinetem) a bubnem.

 

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Cimb%C3%A1lov%C3%A1_muzika

https://cs.wikipedia.org/wiki/Cimb%C3%A1l

Příspěvek byl publikován v rubrice Články a aktuality a jeho autorem je admin. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.